край

tak jsme to ve škole zařízli. druhému semestru zazvonil konec, ale akademické pohádky konec ještě není. včera byla v ssees poslední z řady pitek "bring your bottle". vynechal jsem ji, pořádal jsem vlastní sólo akci "bring sushi", a tak jsem jen ráno na cestě od metra potkal opuchlého toma, z úst mu táhla ohnivá voda.
na poslední hodinu kursu travel writing donesla americká paní učitelka wendy koblížky od krispy kream. hodina proběhla příjemně, i nějaká ta post-strukturalistická mírně samolibá samomluva k členům akademické obce, při které se snažím porozumět, co chce mluvčí říct, jen ze začátku a pak se utíkám do království snů, byla na programu. nick holt bere všechny ty pošuky typu benjamina a derridy trochu moc vážně. rumunka raluca občas přidá svoji úvahou trošku do mlýna. musím ale podotknout, že její angličtina je vynikající, minimálně forma je vynikající, jestli je prázdná s určitostí posoudit nemůžu.
na kursu history, myth and nation in south-eastern europe bylo loučení trochu hořčejší, přeci jen byl dvousemestrální a tak nějak jsme si na sebe zvykli a navíc dr dajzings kromě akademické erudice dostává i předsudkům o sympatických holanďanech. poněkud odlehčeně jsem odvyprávěl téma mojí eseje o rodinných fotografiích, aneliin fotoaparát naši skupinku zvěčnil samospouští a šlo se.
já na oběd do kantýny, kde si poslední středy dopřávám polévky s bagetou namazanou máslem za libru a půl. bulharská konverzace s anelií a pak knihovna a kurs bulharštiny s ilijou alias panem dr nadinem "dumičkou". dneska přišla i finská spolužačka ulastina, co spadla nedávno z koně a polámala si kde co. od gramatiky jsme tradičně utíkaly k hovorům na různá témata. dneska šlo o tibet, kosovo i evropské fondy. no a pak 'kraj' a metrem přes bank na canary wharf, kde se ze mě stal, je to ale podivné slovo, poslíček (po svých).