ve středu jsem dojezdil

byl to krátký, láskyplný vztah. takový jaké nevznikají denně. ve středu skončil. nějaká kurva mi to kolo ukradla. potvrdilo se tak rodinné prokletí. ten bicykl jsem dostal přes inzerát zadarmo a tak logicky usuzoval, že ho nikdo nebude chtít ukrást. i přesto jsem pořídil i zámek za 1 € v takovým tom obchodu všechno za euro (a vtipkoval, že až mi ukradnou kolo, vznikne mi větší ztráta odcizením zámku), ten jsem ale v pondělí ztratil. no a ve středu už před barákem kolo nestálo. teď musím chodit pěšky, ale na werkstatt fotojournalismus nám dr. schlegvoit říkal, že henri cartier-bresson nachodil denně 20 až 30 kilometrů, tak ta ztráta bude třeba k něčemu dobrá:).

jak se mnou mluvily zdi

andrého martiniho znám z kuchyně. vždycky přijde na návštěvu za danou, mojí spolubydlící, takovej mužík překypující energií. andré studuje kunst. andy je umělec.
dneska jsme byli na vernisáži andyho výstavy speaking walls. vystavoval barevný fotky grafitti z granady. prý je to kouzelný místo, jaký se v evropě nenajde. výstava probíhala v prostorách pojišťovny aok, ta celou výstavu taky sponzorovala. fotek bylo asi kolem dvaceti. vždy dvě dvojice v jednom rámu 50x70. fotil to na digitál.

mrzí mě, když je nejhezčí fotka z výstavy na letáku, který na ni láká. nejvíc se mi bohužel líbila dvojice fotek z pohlednice. chvílema mi ty fotky přišli jako cvaky z dovolený. téma bylo zajímavý, ale zpracovaný trochu paraziticky. ja proste chtěl vidět i lidi, jak ty pěkný obrázky malujou, a ne jen zdi zdálky a zblízka. navíc mi přišlo, že technicky to andy úplně nezvládnul. ale jeho úvodní slovo bylo opravdu strhující a jeho zapálení pro vlastní fotografie pozoruhodné. ale to byl možná ten problém. že totiž nemá od svejch fotek odstup, vystaví jich radši víc než míň a nadšeně vypráví o tom, co se dělo, když je fotil. na těch fotografiích to ale pro ostatní vidět není.

na odchodu jsem mu řek, že se přijdu podívat ještě jednou a teprve pak mu povím, jak to vidím. tak uvidím.

wer zu besuch war

vcera jsme pozvali na veceri sousedy z wg o patro vis. prisli dva skutecni sousedi a pak jeste tri jejich znami. jedli jsme zapeceny brambory a pili vino. kdo ze to byl na navsteve?

arien, holandsky student fyziky na mistni univerzite. planuje se odstehovat na hvezdarnu v durynsku a tam psat doktorskou praci o hvezdach. astronomie je pry dobra veda, protoze si clovek muze vymyslet, co se nekde daleko v nejakem souhvezdi deje, protoze to stejne nikdo nevi.

x (jeji jmeno jsem zapomnel), ta je v poslednim rocniku psychologie a tlumocnictvi anglictina/spanelstina. pry to ale byla chyba, ze si vybrala tyhle dva jazyky. radsi by studovala nejaky "maly", to je pry mnohem zajimevejsi. treba makedonstinu nebo rumunstinu.

myslim, ze anna. ta studuje medienkunst na mistni hochschule fuer grafik und buchkunst. ted ujizdi na inscenovanych fotografiich gregory crewdsona. anna foti barevne na analog. cernobily fotky nema rada, protoze pry vypadaji dramaticky a ona chce fotit to, co vidi, tak, jak to vidi: "clovek prece neni pes, nevidi cernobile". oponoval jsem, ze u fotek s krvi je to jinak. byl jsem rad, ze vi, proc foti to, co foti, tak, jak to foti.

jan-torben ojus je z hamburku a vypada jako nemecky namornik. nikdy jsem nevidel nikoho, kdo by vypadal tak moc jako nemecky namornik. jan-torben chodil do walfdorsky skoly a studuje biochemii. jeho rodina pochazi z kralovce. jan-torben chce byt spisovatel, dopoledne ucit chemii a odpoledne mit cas na psani. ma rad rustinu, chodil na sest kursu, stravil nekolik noci v hotelu nedaleko cernobylu, kde byl prvni host po nekolika letech, protoze dostal chripku, ale rusky se poradne jeste nenaucil.

daniela scholze, ktery bude ucitelem, potkal jan-torben na literarnim cteni.proste za nim na konci prisel a dal se s nim do reci. daniel chce zacit pristi rok studovat v lipsku literaturu. vypada jako spisovatel, i kdyz pouziva gel. bydli v bielefeldu.

jan-torben driv chodil s annou. ted se pristehoval do lipska kvuli mistni literarni scene a kvuli ni. arien se vcera zeptal: "myslite, ze spolu budou zase chodit?"

2 a 4 = zaludek na vode

ne, to neni sporak z nasi wg, ani takovou lampu tady nemame, to jsou jen dva obrazky ze stojkova bytu va varne. a proc jsou tady? protoze mam konecne doma net a navic photoshop v nemcine a v nem muzu ovlivnovat treba gradationskurven nebo muzu prehodit modus do graustufen.
vcera jsem byl "auf der besten party des jahres". organizovala ji wilma, studentska organizace, co se stara o zahranicni studenty na uni leipzig. pekne jsem zapadl do polskeho kolektivu kolem macieje z polska, toho znam ze svoji prechodny wg. dali jsme si tam ctyri becksy, zkritizovali polskou politickou scenu, vysmali se bratrum kacyznskym a protoze jsem mel jeste pred party doma dve postrizinsky piva, ktery tu v norme prodavaj coby gold bohemia beer za 29 centu, boli me ted pekne hlava a zaludek mam na vode. prestoze stal vstup na party 2 €, muselo se na zachode platit 30 centu. platili jsme je s maciejem, nebo ne?

helmut newton des ostens damals in connewitz

v nedeli jsem byl na dvou fotovystavach. prvni se jmenovala "es geschieht in den augen". günther rössler, "pionyr vychodonemeckeho aktu", vystavoval fotografie ze sesti desetileti, reportazni, modni a akty. ty reportaze nebyly nic moc, moda byla takova enderacka, pry prinesl do modni fotky reportazni prvky a tim ji udelal prirozenejsi, ale nevim, moc jsem to v nich nevidel. na aktech bylo pozoruhodny, ze je delal v ndr jako jeden z prvnich a taky jak casto uriznul tem slecnam na fotce nohu, vetsinou pravou. tomu panovi uz je osmdesat (v dubnu mu omylem jeden nemeckej casopis vytiskul nekrolog), ma o ctyricet let mladsi manzelku (modelku, pro nej teda devce), s ni trilety dite a nema rad helmuta newtona. ten rika svejm slecnam modelky, zatimco rössler jim rika mädchen neboli devcata, protoze modelka mu zni neosobne a on ma rad prirozenost a jednoduchost. ale mozna ho nema rad, protoze jemu samotnymu rikaj helmut newton vychodu a helmutovi newtonovi nerikaj günther rössler zapadu.

druha vystava mi byla sympatictejsi. thomas steinert fotil v 80. letech v mistni alternativni ctvrti connewitz cernobile na 6x6. v 80. letech v ni chteli postavit panelovy sidliste, takze se stary domy rozhodli zbourat, jejich obyvatele nucene prestehovat. baraky ale nakonec zustali stat, ale bez lidi, tak se do nich ilegalne nastehovali novi najemnici (v letaku k vystave stoji "Studenten, Aussteigern, Wohnungslosen, Jungunternehmern und anderen Nicht-Werktätigen bestand") a mezi nima byl i autor.

dneska jsme byli na drivi

po ranu jsme vyrazili do blizkyho parku sbirat chrasti do nasich nekolika wg-kamen. s myma dvema solubydlicima jsme se dvakrat otocili s vozikem a naplnili jsme asi ctvrtinu sklepa. trochu to pripominalo povalecny casy.
odpoledne jsem vyjel se svym relativne dezolatnim kolem (jezdi, brzdim jen predni brzdou, ktera je ale spis zpomalovakou, obcas se sedlo nenadale posune dozadu nebo naopak dopredu, presmykac nefunguje, ale podarilo se mi naveky prehodit na stredni talir, prehazovacka pracuje ve zmensenem rozsahu tri ruznych prevodu, ale darovanemu koni na zubi nekoukam) k völkerschlachtdenkmalu, nejvetsimu pamatniku v evrope. prohlidnul jsem ho ale jen zvenci, nejak se mi nechtelo nahoru, takze vnitrek jsem si nasetril na priste. domu jsem se vracel pres zpustly veletrzni prostory svetoznamy leipziger messe.
doma jsem si ukuchtil testoviny s rajcatovou omackou, ale to byla chyba, protoze anja a dana vecer uvarily luxusni suppe. ten kureci vyvar byl fakt lecker.
vecer jsme chteli vyrazit na nejaky experimentalni hudebni predstaveni, neco v tom smyslu, ze sebrany zvuky z ulice namichany dohromady. protoze byl ale vstup neexperimantalne 5 euro ("und das is für leipzisch schon ziemlisch viel! also gor nischt preisswertisch"), sli jsme radsi do hospody. uz tady ve schleußigu, kde bydlim, znam dve hospody, jednu teda jen zvenci. v schlechtes verstecku, jak se to jmenovalo, jsem si dal nejdrazsi krusovice, navic lahvovy, v zivote za 1,80 € a ted pujdu spat, mam novy modry povleceni.

wo man die ganze Welt im Kleinen sehen kann

ulicemi lipska uz projizdim na kole, ale nohavici pri tom vyhrnutou nemam, protoze se ochladilo (vedle me si ted sedla tlusta zenska - tipuju ji na americkou studentku - a neuveritlene smrdi a navic funi, musim zadrzovat dech, nebo si drzet nos a psat jen jednou rukou).
vcera jsem byl poprve na kursu nemciny pro humanitni obory (deutsch für geisteswissenschaften). byla to docela nuda, ale nejvic me prekvapili kolegove erasmaci, ktery skoro neumej nemecky, kazdopadne minimalne moc nerozumej. ona teda taky ta ucitelka mluvi sasky (uf to je puch). misto schlecht rika schlescht a misto natürlich rika natürlisch, neboli sisla. ted koukam, ze spravne se tomu rika Thüringisch-Obersächsisch. tak to tematicky uzavreme citatem od lessinga, co jsem nasel ve wikipedii k lipsku: Ich komme nach Leipzig, an den Ort, wo man die ganze Welt im Kleinen sehen kann (Prichazim do Lipska, na misto, kde muze clovek v malem videt cely svet, nebo neco v tom smyslu). a ja uz padam, protoze ta zenska neprestava smrdet.

relativne dezolatni

od zitrka se radim mezi "echtstudenty", protoze uz budu mit kolo a planuju projizdet se na nem lipskem s pravou nohavici vyhrnutou (abych se nezamazal od retezu), jak jsem to odkoukal v ulicich. protoze si (zatim) nehodlam koupit tramvajenku, planuju preckat v sedle i zimni mesice. myslim, ze to bude ladit s faktem, ze si budem topit uhlim.
ozval jsem se na jeden inzerat na strankach skoly a zitra v sest si to Herren-Treckinrad v relativ desolatem Zustand jdu vyzvednout. docela jsem zvedavej, co znamena relativne dezolatni stav. ale prej jezdi.

Einkaufstag

vcera jsem byl nakupovat. koupil jsem si potah na polstar za 2,5 € ( polstar jsem si jeste nekoupil, takze do nej strkam na noc svetr, ale zvenku to vypada dobre), papuce za 1,5 €, dziny za 50 € (timto dekuji babicce za darek k narozeninam) a taky boty za 69,9 €. tim jsem zaopatril svoji vizaz na dalsi rok dopredu. boty me zatim tlaci na pravy noze, tak si musim este dneska koupit naplasti. vecer jsem k tomu este pri ceste domu (jeste nemam kolo, takze dobrejch 20 minut, ne-li vic) pridal bagety (0,69 €) a zubni pastu (predtim jsem kradl spolubydlicim). byla levna blend-a-dent haftcreme. a taky pomazankovy maslo (0,49 €). jen skoda, ze se z ty pasty pak vyklubalo neco jako lepidlo na protezy. no ale nevypada to na prvni pohled jako zubni pasta? ja myslim, ze jo.

herbsttag

topit sice jeste nemusime, ale brzo to prijde. ted ale chvilema mame jeste altweibersommer, i kdyz uz to rezoltune smeruje k podzimu. necham k tomu vyjadrit klasika Rilka:

Herbsttag

Herr: es ist Zeit. Der Sommer war sehr groß.
Leg deinen Schatten auf die Sonnenuhren,
und auf den Fluren laß die Winde los.

Befiehl den letzten Früchten voll zu sein;
gieb ihnen noch zwei südlichere Tage,
dränge sie zur Vollendung hin und jage
die letzte Süße in den schweren Wein.

Wer jetzt kein Haus hat, baut sich keines mehr.
Wer jetzt allein ist, wird es lange bleiben,
wird wachen, lesen, lange Briefe schreiben
und wird in den Alleen hin und her
unruhig wandern, wenn die Blätter treiben.

Aus: Das Buch der Bilder

tady je to v aj a jeden cesky pokus o preklad, snad dokonce kolegy bloggera, a druhej, ale myslim ze v cestine to zni dost blbe.

kein obdachloser mehr

04229 Leipzig Schleußig Brockhausstr. 13

to je moje nova adresa. pragerstr. nakonec nevysla. ted mam pro sebe 11m² a bydlim s danou, anjou a danym. toho posledniho jsem jeste nevidel, ale ty dve jsou sympaticky. jedna dela prava a druha dodelava zurnalistiku. vlastne s nim ale este nebydlim, stehuju se teprve tak asi za dve hodiny. dobry na tom bytu je, ze platim jen 90 euro na mesic, horsi je, ze si budem topit uhlim. nas dum je "schöner unsanierter Altbau", to znamena, ze se trochu rozpada, ale ne moc, hlavni je, ze se tam cejtime dobre ("Wir fühlen uns wohl und das ist, glaub ich, das Wichtigste", jak to pekne napsali v inzeratu.

muj hledajici kolega uz si dal inzerat

tohle si nemuzu odpoustit pridat k tematu wg. tenhle clovek se mnou byl v ty wg, jak jsem psal vcera, madar z rumunska. a pise tenhle inzerat. "jsem madar ze sedmihradska, ted v rumunsku" . to ted uz trva asi 62 let. no jak rikal svejk:).

halbobdachloser

bydlet zatim porad nemam kde, jen prespavat. vcera, kdyz jsem se vracel pro veci do wg, kterou jsem rano navstivil, jsem doufal, ze budu vyhodnocenej jako nejsympatictejsi a nejvhodnejsi potencialni spolubydlici. po ceste tam jsem potkal marii, co ve wg bydli. kdyz jsem se zeptal, jak se rozhodli, rekla, ze vybrali francouzku, vona uz am totiz jedna bydli (docela to chapu, z hlediska vyuky jazyku je vhodnejsi nez ja a zadnej zapadoslavista ve wg nebydli, krome toho uz tam maj polaka). tak jsem si rikal, ze asi okusim, jaky to je spat na nejvetsim hlavovem nadrazi v evrope. ale protoze jsou hodny, dohodli se, ze me tam nechaj par dni spat: "also haben wir uns gesagt, dass du bei uns ein paar tage pennen kannst". takze zatim chrnim u nich.
dneska jsem se shanel pres net a nasledne po telefonu po nejaky dalsi wg, ale zatim nic. jedny chteli holku, dalsi bude v lipsku az ve stredu nebo uz to bylo "weg". zitra se jdu ale mrknout na nejakou dost mozna trochu extremni, protoze stoji jen 70 eur. tak jsem zvedavej. co jsem si tak rikal, splnuju druhou a malinko ctvrtou kategorii z tech, co byli v tom inzeratu ("an alle praktikanten, erasmusstudenten, pendler, künstler"). uz musim bezet, jdu volat jeste na dva inzeraty. tenhle se mi docela libi.

Jeste poznamka

Kdyz se me ptali, nez jsem odjel, jestli budu mit blog, rikal jsem, ze ne, ze nemam co bych do nej psal.

Volkseigene möbelkombinate der DDR - Tradizion und Fortschritt für modernes Wohnen

Tak to psali na dvou domech na velkym namesti nedaleko Augustusplatzu (jeste nevim, jak se jmenuje).

Prijel jsem vlakem InterCity, pocasi bylo anglicky, pres den se trochu vytahlo. Lide jsou nerozhodni, nevedi jestli uz bundy nebo jeste svetry nebo dokonce tricka (?). Zatim nemam kde bydlet. Rano jsem byl v jedny WG neboli Wohngemeinschaft. Je blizko Ostpatzu, v Oststrasse, ktera je pricna na Pragerstrasse. Takze tam zapadam, ale jeste nebydlim. Na zvonek, ktery jsem mel zmacknout ve 12.30, jsem zazvonil prakticky ruku v ruce s jednim Rumunem, ktery teda nebyl Rumun, ale Madar, zkratka ze Sedmihradska. Behem navstevy WG jsem byl sice vtipnejsi, ale nevim, jestli to pomuze. Za chvili jim jdu zavolat, tak uvidim. Nejaky modernes Wohnen, nebo aspon Wohnen by to chtelo. Jo a uz jsem oficialne Student der Universität Leipzig.