moje blogová realita opět zaostává za realitou mojí. zatímco na blogu ještě piju kafe v kavárně trafik a čekám na stefana, studenta antropologie, se kterým jsem se v listopadu opil v jednom bruselským baru, já jsem už v lipsku. asi ten blogově nepopsanej mezičas vynechám a začnu tím, že když jsme přijeli do lipska, poprchávalo. včera jsem psal jako hovado do půl 6. ráno referát o blozích, tak se teď v sobě víc vyznám a umím se zařadit mezi erzähl-webloggery. to jsou ti, co píšou "geschichten mit literarischem touch".
ráno mě v mojí nedospalosti chytla v jedničce revizorka a já musel lhát, zapřít peněženku, změnit několik písmen ve svém příjmení, několik čísel v datu narození, zmenšit popisné číslo našeho domu. revizorka nebyla podobná té české, byla milá.
přemýšlel jsem, jestli bych jezdil načerno i kdybych měl víc peněz. na začátku mého přestupku byl přestupek cizí. rusky se jezdit načerno řekne jezdiť zajcem a já se dnes ráno díval vyplašeně.
1 comment:
zajicku usacku Stepicku zdravstvuj i nu pogodi...
Post a Comment